Za gastronomií v Mariánských Lázních

Mariánské Lázně jsou druhým největším lázeňským místem u nás. Nejsou tak veliké jako Karlovy Vary, nicméně svou popularitou se jim určitě vyrovnají. A kde jsou lázně, tam jsou i hotely, a kde jsou hotely, jsou i hotelové restaurace. Proto jsme se zajeli podívat, jak se tu žije dodavatelům gastronomických technologií. Ve společnosti Matthes Mariánské Lázně jsem si o tomto krásném regionu povídal s vedoucím pobočky, panem Martinem Musilem.

Mariánské Lázně jsou město se zhruba 15 tisíci stálými obyvateli, na které připadá zhruba sedmdesát hotelů a penzionů s lázeňskou či wellness péčí. A každý rok přibývají ve městě a jeho okolí další. Vždyť zde také vyvěrá na sto minerálních pramenů. Překrásné parkové město i jeho okolí nahrává příhraniční turistice hlavně ze Saska a Bavorska, která je nemalým zdrojem příjmů pro gastronomické podniky v regionu. Komorní prostředí lázní vyhovuje především klientele důchodového věku, ať již domácí, ale převážně zahraniční. Zajímavostí však bezesporu je, že naprostá většina ubytovacích kapacit je v rukou českých majitelů a provozovatelů. To si například v Karlových Varech vůbec neumíme ani představit.

Největším provozovatelem lázeňských hotelů, sanatorií a balneoprovozů v Mariánských Lázních je společnost Léčebné lázně Mariánské Lázně, a.s. Oproti vysokému počtu ubytovacích kapacit najdeme jen málo restaurací, které nejsou součástí hotelu či penzionu.

„Jako jeden z dodavatelů gastronomických technologií zde musíme, tak jako jinde, poskytovat dokonalý servis. Přestěhovali jsme se do nových prostor a máme krásný showroom, ale v regionu s tak vysokým počtem provozoven si nesmíme dovolit špatnou referenci,“ říká Martin Musil. „Přestože Hotelová škola v Mariánských Lázních patří mezi nejstarší a nejvýznamnější vzdělávací centra hotelového průmyslu v evropském měřítku, potýkají se zde provozovatelé s nedostatkem odborného personálu. Asi je to dáno blízkostí hranic a absolventi školy odcházejí často pracovat do zahraničí. Na druhou stranu máme blízko zahraniční gastronomické veletrhy, a tak zde panuje dobrá znalost moderních technologií a trendů.“

Přesto jsem se zajímal o zajímavé koncepty a moderní technologická řešení v místních podmínkách.
Jeden z příkladů nám přiblížil osobní zkušeností i pan Musil − Churchill´s Pub & Restaurant v OREA HOTEL Excelsior, kde se scházejí přátelé dobrého jídla a kvalitního pití: „Funguje zde i W.I.P. Club (Whisky Interesting People), první svého druhu v České republice, který byl založen v hotelu Excelsior v roce 1994. Hoteliéři, restauratéři i ostatní členové se pravidelně schází na společenských večerech, kterých součástí je mimo jiné slavnostní večeře (tematicky zaměřené, zpr. etnická kuchyně).“

„Zajímavá je i historie restaurace Ve skále pivovaru Chodovar v nedaleké Chodové Plané. Na začátku nikdo netušil, jakého úspěchu tento zájezdní hostinec dosáhne a technologie se tam několikrát přizpůsobovala navyšující se kapacitě. S pivovarem Chodovar se také podílíme na vybavování jejich restaurací ručními myčkami na pivní sklo.“ Z vlastní zkušenosti, a s přitakáním pana Musila, jsem pasoval na jednoho z gastronomických favoritů restauraci Villa Patriot. Jak jídlo samotné, tak i jeho prezentace v krásném prostředí je opravdovým zážitkem.

„V prostředí Mariánských Lázní je výjimečnou kapitolou Royal Golf Club Mariánské Lázně. Jedno z nejkrásnějších hřišť v Evropě a nejstarších u nás prošlo náročnou rekonstrukcí a to i jeho restaurační část. Při turnajích je někdy nutno obsloužit i více než 1500 hostů a tomu odpovídají i technické parametry kuchyně. Používají zde metodu zchlazování a následné regenerace pokrmů. Některá jídla se expedují i na vzdálená stanoviště na hřišti.“

Vzhledem k prostoru, který mám vyčleněn na tuto reportáž, nemůžeme zmínit všechny zajímavé kuchyně, a tak mi s neskrývanou radostí nezbývá, než se do Mariánských Lázní vrátit a podrobit detailnímu rozboru zdejší restaurace − tentokrát však od jídelního stolu.